V řadě kultur existují legendy o dětech, které vyrostly daleko od rodičů, uprostřed divočiny, a to docela samy, nanejvýš je mezi sebe přijali vlci, medvědi nebo jiná zvířata, u kterých nalezly ochranu. Ale nakolik můžeme pohádkově znějícím příběhům tohoto druhu věřit? Ukáže se, že na rozdíl od toho, co vyprávějí legendy, je skutečnost taková, že děti, které vyrostly odříznuté od civilizace, jen s velkými potížemi nacházejí místo v lidské společnosti.
